Dřevní štěpka: Všestranný pomocník pro kutily i zahradníky

V článku najdete
Štěpka vypadá jako nejlevnější věc na zahradě. Nasypete ji na záhon, ušetříte za kůru a máte hotovo. Jenže pak přijde druhá sezona a rostliny v mulčovaném záhonu jsou menší než ty vedle. Nejsou nemocné. Jen jim mulč při rozkladu ubral živiny.

Využití štěpky na zahradě
Nejčastěji se dřevní štěpka na zahradu sype jako mulč. Drží vláhu, brzdí plevel a postupně se rozkládá na organickou hmotu. Vedle toho se hodí na zpevnění cest, jako hnědá složka do kompostu a jako podklad pod dětské hřiště.
| na co | co si u toho ohlídat |
|---|---|
štěpka na mulčování záhonu | kolem stromů 5 až 7 cm, na potlačení plevele v záhonu až 15 cm |
štěpka do záhonu se zeleninou | jen mělce kořenící plodiny to odnesou nejvíc, hnojte předem |
cesty a chodníky | levnější než dlažba, ale každý rok se doplňuje |
kompost | hnědá složka, provzdušní hromadu a zabrání slehnutí |
okolo stromů | tvar prstence, ne kopec ke kmeni |
Proč štěpka bere dusík

Mulč při rozkladu odebírá z půdy živiny. Rostlinám jich pak zbyde míň, a to i když jste je normálně přihnojili.
Nejvíc to odnesou plodiny s mělkými kořeny. Ty čerpají právě z té vrstvy, kde se štěpka rozkládá.
Řešení je jednoduché: než štěpku nasypete, dejte pod ni vrstvu kompostu nebo hnoje. Živiny, které si mulč při rozkladu vezme, tak má odkud brát.
Dvě chyby, které stojí strom
Kopec kolem kmene
Nasypat štěpku do kupičky ke kmeni je nejčastější chyba při mulčování stromů. Kolem kmene se drží vlhko a kořenový krček hnije. Mulč má mít tvar prstence, tedy kruh, který se kmene nedotýká.
Příliš silná vrstva
Přes doporučenou tloušťku se dá snadno přehnat, protože „víc mulče znamená míň plevele“. Jenže hustá vrstva nepustí ke kořenům vzduch a růst se zpomalí. Tenká vrstva zase neudrží vláhu ani nezabrzdí plevel, takže se to nevyplatí ani na jednu stranu.
Jaká štěpka a odkud
Tady si zdroje odporují a stojí za to to říct. Jeden text iReceptáře uvádí, že druh dřeva je pro mulčování nepodstatný a hodí se jakýkoliv. Jiný u kůry rozlišuje, že smrková odebírá živiny rychleji než borovicová a že nižší pH některým dřevinám svědčí. Praktický závěr: u kyselomilných rostlin jako rododendron nebo borůvka se jehličnatého materiálu bát nemusíte, jinak si tím hlavu nelamte.
Skladování štěpky
Skladování štěpky vypadá jako nuda, dokud vám hromada nezačne plesnivět a hřát. Čerstvá štěpka má hodně vody a v uzavřené hromadě se zapaří.
Potřebuje zastřešený a dobře větraný prostor. Otevřený přístřešek je lepší než uzavřená kůlna. Menší množství se dá skladovat v pytlích, kbelících nebo sudech, ale ani ty se nezavírají natěsno.
Pro topení je sucho ještě důležitější než pro zahradu. Vlhká štěpka má menší výhřevnost a dělá víc popela.
Časté otázky
Jak silnou vrstvu štěpky nasypat?
Běžně 5 až 7 cm. Když jde hlavně o potlačení plevele v trvalkovém záhonu, uvádí se až 15 cm. Silnější vrstva už omezuje přístup kyslíku ke kořenům.
Bere štěpka opravdu dusík?
Mulč při rozkladu odebírá z půdy živiny a plodiny s mělkým kořenovým systémem pak mohou strádat nedostatkem dusíku. Proto se pod mulč dává vrstva kompostu nebo hnoje.
Dá se štěpka dát do kompostu?
Ano, je to dobrá hnědá složka. Provzdušní hromadu, zabrání jejímu slehnutí a vyrovná poměr proti zelenému materiálu, jako je posekaná tráva. Postup najdete v návodu na domácí kompostér.
Jak dlouho štěpka na záhonu vydrží?
Rozkládá se pomalu, takže na záhonu vydrží dlouho. Na cestách se doplňuje častěji, protože se sešlape a rozjezdí.


