Vyberte stránku

Bře 6, 2024

autor:

Jak vrtat do dřeva a kovu? Zopakujte si základy.

Každý správný kutil se nevyhne vrtání – o tomto pravidlu není žádných pochyb. Jak se ale vyznat v nepřeberném množství vrtáků a znalosti užívat v každodenní praxi? Pojďme si společně osvěžit základy.

Každý vrták je jiný a každý je svým způsobem jedinečný. Přizpůsobit správný vrták materiálu znamená kromě mnohem jednodušší práce také lepší a čistější výstup, který jako správný kutilský detailista vyhledáváte.

Vrtáky do dřeva od A do Z

Základním poznávacím znamení vrtáků, které si poradí s vrtáním do dřeva, je jistě delší hrot ve středu špičky. Má na starosti takzvané „zakousnutí” do materiálu, které odstartuje hladký průběh vrtání. 

  1. vrták šroubovitý – asi nejběžnější vrták, který si poradí s menšími otvory a tenčími materiály (např. dřevo, lamino nebo dřevotříska)
  2. nebozezový vrták – kam nedosáhne šroubovitý vrták, pomůže nebozezový. Vytvoří čistý, hladký a hlavně rovný otvor. Můžete se s ním setkat v nejrůznějších velikostech a pokud ani tak nebude stačit na délku, prostor vyplní nástavce na vrtáky. 
  3. plochý (kopinatý) vrták – pokud plánujete jít více do šířky, na průchozí i slepé díry oceníte ploché vrtáky. Obvykle mají dva břity a řežou rychle se zachováním přesnosti.
  4. Forstnerův vrták (sukovník) – potřebujete-li široký, plochý a nehluboký otvor, podívejte se po takzvaném sukovníku. Název pochází z předchozího využití, kdy se převážně používal na vyvrtávání suků ze dřeva. Nyní si jej vychvalují truhláři, kteří potřebují čisté neprůchozí otvory například na nábytkové závěsy.
  5. vrtáky na předvrtávání – speciální varianta vrtáku, která pomůže spojit nábytek pevněji a odolněji než ostatní vruty. Navíc je můžete i několikrát vyvrtat a znovu zavrtat, na pevnosti neztratí.

Vrtat do dřeva není v zásadě nic náročného, díky měkkému materiálu to zvládne snadno i začátečník. Stačí i vrtačka bez příklepu, začínejte ovšem na nižších otáčkách a v žádném případě na druhém konci nemějte žádnou část těla – vrták často projede velmi rychle

Vrtáky do kovu od A do Z

Vrtáky do kovu od sebe tvarem příliš nerozlišíme. Liší se maximálně velikostí středového úhlu. Důležitý je tak v tomto případě hlavně materiál, ze kterého jsou vyrobené.

  1. vrták z rychlořezné oceli – při vrtání do kovu vznikají třením poměrně vysoké teploty a právě s nimi si hravě poradí vrták z HSS. Zvládne běžné kovy a nekalenou ocel.
  2. vrtáky s povrchovou vrstvou titanunerezová ocel už na provrtání potřebuje o něco větší sílu. Proto se na ni používají vrtáky s povrchovou úpravou HSS-Tin.
  3. vrtáky s příměsí kobaltu – trošku křehčí varianta předchozího vrtáku. Na vrtání jsou dostatečně tvrdé, ale pokud spadnou na tvrdou podložku, mohou se zlomit.

Při vrtání kovu platí o poznání vážnější pravidla než v případě vrtání do dřeva. Rozhodně si vždy kousek kovu připevněte před vrtáním do svěráku, nad přidržením rukou ani nemyslete. Čím tvrdší materiál potřebujete navrtat, tím nižší řeznou rychlostí vrtejte. Pokud se bojíte o proklouznutí vrtáku, opatrně jej nejprve do materiálu přiklepněte případně místo vrtání oblepte lepící páskou.

Zahřívání vrtáku se také musí kontrolovat. Buďto si dělejte ve vrtání přestávky třeba na vyčištění otvoru od odpadu nebo ho chlaďte vodou. Pokud ovšem namočíte již rozpálený vrták, může prasknout, pozor! Pro hluboké otvory ideálně vrtáky i během procesu měňte. Nejprve malým vrták zavedete vodící otvor a následně jej většími rozšíříte.

Image by Ralph from Pixabay

About the autor:

administrator

administrator

More Articles